Zámecký park

Již více než 400 let je součástí zámeckého areálu také krajinářský park, jenž byl původně založen roku 1602 Petrem Vokem jako renesanční zahrada. Vzhled zahrady a posléze parku se v průběhu století proměňoval dle dobových měřítek a stylu. Současná podoba je výsledkem větší rekonstrukce, která probíhala od září 2019 do května 2020.

(foto: Libor Sváček, 5/2020)

Zámecký park má od 2. poloviny 20. století charakter městského parku. Je tvořen vzrostlými porosty a solitérami pocházejícími z původních parkových porostů. Jedná se převážně o duby a lípy, dále javory, břízu a habr.

Mezi významné a pozoruhodné dřeviny patří: dvojkmenný platan a habr proti vstupu do zámeckého nádvoří. V severní části parku zaujme dub s velmi vysokým kmenem (o obvodu 466 cm) a u výpusti rybníka Svět se nachází mohutná vrba bílá (Salix alba), dále např. bříza černá (Betula nigra), jedle Veitchova (Abies veitchii), "hadí smrk" (Picea abies ´Virgata´), zakrslý a pestrolistý zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata ´Variegata Nana´), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), pterokárye jasanoslistá (Pterocarya fraxinifolia) a javor ginnala (Acer ginnala).

(foto: Lenka Přeučilová, 6/2020)

Zahrada okrasného charakteru začala vznikat v prostoru mezi třeboňským zámkem a hrází rybníka Svět koncem 16. století. Poté, co se roku 1602 do Třeboně přestěhoval poslední Rožmberk Petr Vok, došlo k rozšíření a významným úpravám zahrady. Bylo to dáno mírovými časy, kdy hradby na chvíli ztratily na významu a rožmberský vladař chtěl své sídlo v duchu renesance propojit s okolní přírodou. Močál v těchto místech byl zavezen a odvodňován několika stokami. Nejstarší částí zahrady je prostor od rizalitu zámku vybíhajícího do parku k dnešní Sokolské ulici. Zde si Petr Vok z Rožmberka nechal vystavět veliký a nákladně vybavený dřevěný malovaný altán, tzv. lusthaus, pro konání zahradních slavností.

Jeho dědicové Švamberkové zahradu rovněž využívali. Údajně zde chovali labutě, které byly jejich erbovním znamením. Během českého stavovského povstání a obléhání Třeboně císařskou posádkou přišla celá zahrada nazmar. Později zde byla vysázena pouze užitková štěpnice.

(zdroj: Státní oblastní archiv v Třeboni, plány zámecké zahrady)

Teprve za Schwarzenbergů, roku 1674, začaly práce na nové podobě zahrady. Jak bylo zvykem i na jiných schwarzenberských sídlech, měla zahrada jak své okrasné partie, tak části k pěstování ovocných stromů. Prostor pod hrází byl navzdory pokusům o odvodnění vždy podmáčený, takže zde žádná výsadba prováděna nebyla (za posledních Rožmberků zde zkoušeli chovat želvy) a částečně zde existovaly obranné prvky jako zemní valy proti dělostřelbě. Teprve na počátku 19. století byla z iniciativy kněžny Pauliny ze Schwarzenbergu přeměněna okrasná zahrada v duchu módních vlivů na krajinářský park. Roku 1836 byla k parku připojena i bažinatá louka přímo pod hrází rybníka Svět, která byla do té doby využívána k jezdeckému výcviku. Na přelomu 60. a 70. let byly vysázeny skupiny stromů také na velkém zámeckém nádvoří a zámecký park získal svou současnou rozlohu připojením valů a příkopu. Roku 1890 poškodila park povodňová vlna z protrženého rybníka Svět. Část parku zavalila bahnem a poničila výsadby. Po první pozemkové reformě Schwarzenbergové přestali do Třeboně jezdit a zámek sloužil v letních měsících jako hotel.

Po 2. světové válce, kdy tzv. Lex Schwarzenberg připravil rod o veškerý majetek ve prospěch československého státu, se parku mnoho péče nedostalo. Dokonce zde bylo fotbalové hřiště. První regenerace se park dočkal až v letech 1964–1967. Hlavní rekonstrukce proběhla v letech 1987–1995. Za povodně v srpnu roku 2002 stála v parku po delší dobu voda, což způsobilo velké škody na stromech. Některé uhynuly, jiné se později vyvrátily. Poslední větší rekonstrukce parku probíhala od září 2019 do května 2020.

(foto: archiv zámku, Vít Pávek, Michal Pech)