Mezi významné a pozoruhodné dřeviny patří: dvojkmenný platan a habr proti vstupu do zámeckého nádvoří. V severní části parku zaujme dub s velmi vysokým kmenem (o obvodu 466 cm) a u výpusti rybníka Svět se nachází mohutná vrba bílá (Salix alba), dále např. bříza černá (Betula nigra), jedle Veitchova (Abies veitchii), "hadí smrk" (Picea abies ´Virgata´), zakrslý a pestrolistý zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata ´Variegata Nana´), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), pterokárye jasanoslistá (Pterocarya fraxinifolia) a javor ginnala (Acer ginnala).
Zámecký park
Již více než 400 let je součástí zámeckého areálu také krajinářský park, jenž byl původně založen roku 1602 Petrem Vokem jako renesanční zahrada. Vzhled zahrady a posléze parku se v průběhu století proměňoval dle dobových měřítek a stylu. Současná podoba je výsledkem větší rekonstrukce, která probíhala od září 2019 do května 2020.
(foto: Libor Sváček, 5/2020)
Zámecký park má od 2. poloviny 20. století charakter městského parku. Je tvořen vzrostlými porosty a solitérami pocházejícími z původních parkových porostů. Jedná se převážně o duby a lípy, dále javory, břízu a habr.
(foto: Lenka Přeučilová, 6/2020)
Zahrada okrasného charakteru začala vznikat v prostoru mezi třeboňským zámkem a hrází rybníka Svět koncem 16. století. Poté, co se roku 1602 do Třeboně přestěhoval poslední Rožmberk Petr Vok, došlo k rozšíření a významným úpravám zahrady. Bylo to dáno mírovými časy, kdy hradby na chvíli ztratily na významu a rožmberský vladař chtěl své sídlo v duchu renesance propojit s okolní přírodou. Močál v těchto místech byl zavezen a odvodňován několika stokami. Nejstarší částí zahrady je prostor od rizalitu zámku vybíhajícího do parku k dnešní Sokolské ulici. Zde si Petr Vok z Rožmberka nechal vystavět veliký a nákladně vybavený dřevěný malovaný altán, tzv. lusthaus, pro konání zahradních slavností.
Jeho dědicové Švamberkové zahradu rovněž využívali. Údajně zde chovali labutě, které byly jejich erbovním znamením. Během českého stavovského povstání a obléhání Třeboně císařskou posádkou přišla celá zahrada nazmar. Později zde byla vysázena pouze užitková štěpnice.
(zdroj: Státní oblastní archiv v Třeboni, plány zámecké zahrady)
Teprve za Schwarzenbergů, roku 1674, začaly práce na nové podobě zahrady. Jak bylo zvykem i na jiných schwarzenberských sídlech, měla zahrada jak své okrasné partie, tak části k pěstování ovocných stromů. Prostor pod hrází byl navzdory pokusům o odvodnění vždy podmáčený, takže zde žádná výsadba prováděna nebyla (za posledních Rožmberků zde zkoušeli chovat želvy) a částečně zde existovaly obranné prvky jako zemní valy proti dělostřelbě. Teprve na počátku 19. století byla z iniciativy kněžny Pauliny ze Schwarzenbergu přeměněna okrasná zahrada v duchu módních vlivů na krajinářský park. Roku 1836 byla k parku připojena i bažinatá louka přímo pod hrází rybníka Svět, která byla do té doby využívána k jezdeckému výcviku. Na přelomu 60. a 70. let byly vysázeny skupiny stromů také na velkém zámeckém nádvoří a zámecký park získal svou současnou rozlohu připojením valů a příkopu. Roku 1890 poškodila park povodňová vlna z protrženého rybníka Svět. Část parku zavalila bahnem a poničila výsadby. Po první pozemkové reformě Schwarzenbergové přestali do Třeboně jezdit a zámek sloužil v letních měsících jako hotel.
Po 2. světové válce, kdy tzv. Lex Schwarzenberg připravil rod o veškerý majetek ve prospěch československého státu, se parku mnoho péče nedostalo. Dokonce zde bylo fotbalové hřiště. První regenerace se park dočkal až v letech 1964–1967. Hlavní rekonstrukce proběhla v letech 1987–1995. Za povodně v srpnu roku 2002 stála v parku po delší dobu voda, což způsobilo velké škody na stromech. Některé uhynuly, jiné se později vyvrátily. Poslední větší rekonstrukce parku probíhala od září 2019 do května 2020.
(foto: archiv zámku, Vít Pávek, Michal Pech)