(zdroj: Státní oblastní archiv v Třeboni, plány zámecké zahrady)
Teprve za Schwarzenbergů, roku 1674, začaly práce na nové podobě zahrady. Jak bylo zvykem i na jiných schwarzenberských sídlech, měla zahrada jak své okrasné partie, tak části k pěstování ovocných stromů. Prostor pod hrází byl navzdory pokusům o odvodnění vždy podmáčený, takže zde žádná výsadba prováděna nebyla (za posledních Rožmberků zde zkoušeli chovat želvy) a částečně zde existovaly obranné prvky jako zemní valy proti dělostřelbě. Teprve na počátku 19. století byla z iniciativy kněžny Pauliny ze Schwarzenbergu přeměněna okrasná zahrada v duchu módních vlivů na krajinářský park. Roku 1836 byla k parku připojena i bažinatá louka přímo pod hrází rybníka Svět, která byla do té doby využívána k jezdeckému výcviku. Na přelomu 60. a 70. let byly vysázeny skupiny stromů také na velkém zámeckém nádvoří a zámecký park získal svou současnou rozlohu připojením valů a příkopu. Roku 1890 poškodila park povodňová vlna z protrženého rybníka Svět. Část parku zavalila bahnem a poničila výsadby. Po první pozemkové reformě Schwarzenbergové přestali do Třeboně jezdit a zámek sloužil v letních měsících jako hotel.
Po 2. světové válce, kdy tzv. Lex Schwarzenberg připravil rod o veškerý majetek ve prospěch československého státu, se parku mnoho péče nedostalo. Dokonce zde bylo fotbalové hřiště. První regenerace se park dočkal až v letech 1964–1967. Hlavní rekonstrukce proběhla v letech 1987–1995. Za povodně v srpnu roku 2002 stála v parku po delší dobu voda, což způsobilo velké škody na stromech. Některé uhynuly, jiné se později vyvrátily. Poslední větší rekonstrukce parku probíhala od září 2019 do května 2020.