(zdroj: Státní oblastní archiv v Třeboni, plány zámecké zahrady)
Teprve za Schwarzenberků, roku 1674 začaly práce na nové podobě zahrady. Jak byl zvykem i na jiných schwarzenberských sídlech, měla zahrada jak své okrasné partie, tak sloužila i k pěstování ovocných stromů. Část dnešního parku pod hrází byla ale vždy podmáčená, i přes odvodnění bažinatá, takže zde žádná výsadba prováděna nebyla (za posledních Rožmberků zde zkoušeli chovat želvy) a částečně zde existovaly obranné prvky jako zemní valy proti dělostřelbě. Teprve na počátku 19. byla z iniciativy kněžny Pavlíny ze Schwarzenberku v duchu módních trendů okrasná zahrada přeměněna na krajinářský park. Roku 1836 byla k parku připojena i ona bažinatá louka přímo pod hrází Světa, do té doby využívaná k jezdeckému výcviku. Na přelomu 60. a 70. let byly vysázeny skupiny stromů také na velkém zámeckém nádvoří a zámecký park získal svou současnou rozlohu připojením valů a příkopu. Povodňová vlna z protrženého rybníka Světa roku 1890 park citelně poškodila, část zavalila bahnem a poničila výsadby. Po první pozemkové reformě Schwarzenberkové přestali do Třeboně jezdit a zámek sloužil jako ubytování, po 2. světové válce, kdy tzv. Lex Schwarzenberg připravil rod o veškerý majetek ve prospěch československého státu se parku mnoho péče nedostalo. Dokonce zde bylo fotbalové hřiště. První regenerace se park dočkal až v letech 1964-7, hlavní rekonstrukce proběhla v letech 1987-1995. Za povodně v srpnu 2002 v parku po delší dobu stála voda, což způsobilo velké škody na stromech. Některé uhynuly, jiné se později vyvrátily.
